Letošní Červená středa se v České republice uskutečnila 23. listopadu. Česko se k této mezinárodní iniciativě, která začala ve Velké Británii v roce 2016, připojilo popáté. Pronásledované pro víru si lidé připomněli načerveno nasvícenými budovami po celé zemi, celkem se jich letos rozzářilo více než 130. Šlo nejen o katedrály, kostely, sbory či synagogy, ale také veřejné instituce jako divadla, koncertní síně či školy.
V Praze se do symbolické červené coby barvy mučedníků zahalila například Poslanecká sněmovna nebo rozhledna na Petříně. V rámci Červené středy se také uskutečnila mezinárodní konference, na níž nechyběli zástupci papežské nadace Církev v nouzi (ACN) či Mezinárodní křesťanské solidarity (CSI).
Veřejně přístupná konference, která nesla podtitul Pronásledování pro víru… Jak mohu pomoci já?, se konala v Brožíkově sále pražské Staroměstské radnice. Úvodní slovo měli představitelé pořádajících organizací, tedy P. Stanislav Přibyl za Českou biskupskou konferenci (ČBK), Petr Jan Vinš za Ekumenickou radu církví v ČR (ERC) a Michael Pelíšek z Federace židovských obcí v ČR. Účastníky uvítal zvláštní zmocněnec pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání Ministerstva zahraničních věcí Robert Řehák.
Ve dvou blocích „Mluví se o svobodě vyznání dostatečně?“ a „Jak reálně podpořit svobodu vyznání v globálním světě?“ vyslechli přítomní devět příspěvků. Někteří mluvčí jako britská baronka a členka Sněmovny lordů Caroline Coxová či irský politický aktivista a podnikatel Declan J. Ganley vystoupili online, jiní zahraniční hosté přijeli promluvit osobně. Mezi ně patřil ředitel Křesťanské mezinárodní solidarity (CSI) John Eibner. Spolu s projektovým manažerem CSI Francem Majokem hovořili o své práci při osvobozování a repatriaci zotročených křesťanů v Súdánu. Online pak vystoupila Súdánka Mariam Ibrahim Ishagová, která byla kvůli sňatku s křesťanem odsouzena ve své zemi k smrti a nakonec díky mezinárodnímu tlaku osvobozena. Na téma židovské perzekuce zase promluvil Zbyněk Tarant ze ZČU v Plzni, který se zabývá sledováním antisemitských útoků na českém internetu.
Jako předchozí roky se konference v Praze zúčastnila Marcela Szymanski z organizace Církev v nouzi, která se přímo podílí na monitorující zprávě Náboženská svoboda ve světě, kterou ACN vydává každé dva roky. Upozornila zejména na aktuální rapidní zhoršení situace křesťanů v Nigérii, kteří jsou fyzicky a ekonomicky cíleně likvidovaní islamistickými skupinami. Závěrečné slovo pronesl bývalý europoslanec Pavel Svoboda z Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku, který pořádání Červené středy v České republice zinicioval.
Na konferenci navázala Židovsko-křesťanská modlitba za všechny pronásledované pro víru, kterou ve velké síni Karolina společně vedli pražský arcibiskup Jan Graubner, superintendentka Evangelické církve metodistické Ivana Procházková a rabín David Maxa za Federaci židovských obcí. Z Karolina poté lidé vyšli se zažehnutými svíčkami průvodem centrem Prahy. Symbolicky se zastavili a krátce pomodlili u Staronové synagogy, římskokatolického kostela sv. Jiljí a Betlémské kaple spojené s působením M. Jana Husa. Zde se také konal závěrečný benefiční koncert varhanní hudby J. S. Bacha prokládaný myšlenkami Alberta Schweitezera v podání Jaroslava Tůmy a Rudolfa Kvíze. Živě ho přenášela TV Noe, přičemž výtěžek benefice putuje na osvobozování křesťanských otroků v Súdánu.
Termín příštího ročníku Červené středy je 29. listopadu 2023
Zdroj: www.zpravy.cirkev.cz
