Podle studie Náboženská svoboda ve světě za rok 2023 žije více než polovina světové populace v zemích, kde státní nebo nestátní aktéři aktivně pronásledují osoby pro jejich náboženské přesvědčení. Studie byla zveřejněna během Týdne náboženské svobody, který probíhá od 22. do 29. června v Římě.
Katolická organizace Aid to the Church in Need (Pomoc církvi v nouzi) zveřejnila studii, podle níž je 28 zemí zařazeno do „červené“ kategorie náboženské svobody, což znamená, že jsou v nich lidé pronásledováni kvůli svému náboženskému vyznání. V těchto zemích žije přes 4 miliardy obyvatel a tvoří přibližně 51,6 % světové populace.
Do červené kategorie patří dvě nejlidnatější země světa, Čína a Indie, které podle studie patří k nejhorším, co se pronásledování pro víru týče. Všechny země kromě jedné se nacházejí buď v Africe, nebo v Asii. Mezi nejhorší patří Nigérie, Pákistán, Afghánistán, Somálsko, Saúdská Arábie a Severní Korea.
Nikaragua, která se ve studii za rok 2021 umístila v méně závažné „oranžové“ kategorii, se v žebříčku za rok 2023 posunula do „červené“ kategorie. Důvodem je především pronásledování katolických duchovních a řeholních řádů prezidentem Danielem Ortegou, což slouží k upevnění jeho moci a umlčení disentu.
V mnoha zemích se v posledních dvou letech zhoršily podmínky pro svobodu náboženského vyznání. Počet zemí v „červené“ kategorii se od zprávy z roku 2021 zvýšil z 26 na 28, přičemž do této kategorie se dostaly Nikaragua a Súdán. Ve 23 z „červených“ zemí se pronásledování náboženství od předchozí zprávy zhoršilo a ve zbylých pěti zůstalo přibližně stejné. V žádné ze zemí nedošlo k celkovému zlepšení.
Ve většině afrických a západoasijských zemí je většina náboženského pronásledování způsobena buď autoritářskými vládami nebo islamistickým extremismem. V některých případech se jedná o obojí. Studie zjistila nárůst pronásledování muslimů v Číně, Indii a Myanmaru, ale také nárůst pronásledování muslimů jinými muslimy. Ukazuje také, že nucené konverze a sexuální násilí v západní Africe a Pákistánu zůstávají z velké části nepotrestány a reakce Západu je stále tlumenější.
Méně závažná kategorie, tedy kategorie „oranžová“, označuje země, kde dochází ke státem vynucené diskriminaci a neposkytování ochrany nebo spravedlnosti obětem fyzických útoků. Podle studie je v této kategorii 33 zemí, v nichž žije více než 850 milionů osob. Do „oranžové“ kategorie byly zařazeny také tři země, které v předchozí studii nebyly uvedeny: Izrael, Haiti a Spojené arabské emiráty. Ve 13 zemích, které byly hodnoceny jako „oranžové“, se podmínky oproti předchozí studii zhoršily.
I v případě zemí, které nebyly zařazeny do „oranžové“ nebo „červené“ kategorie, studie uvádí, že to „nemusí nutně znamenat, že je vše v oblasti náboženské svobody v pořádku“. 12 zemí subsaharské Afriky, 3 země Latinské Ameriky, 4 země pevninské a přímořské Asie, 1 země Blízkého východu a 3 evropské země jsou označené jako „sledované“, což znamená, že byly zaznamenány nově se objevující faktory, které by mohly ohrozit náboženskou svobodu. Mezi sledované země patří také Rusko, Ukrajina a Bělorusko. Velká část obav o náboženskou svobodu pramení z rusko-ukrajinské války. Údaje z těchto oblastí odborníci stále získávají a budou zohledněny v příští studii za dva roky.